Pravděpodobně jste zaznamenali hojně probíranou novelu zákoníku práce č. 281/2023 Sb., která vnesla do pracovněprávních vztahů mnoho změn v oblasti dohod (DPP, DPČ), práce z domova, rozvržení pracovní doby, a dalších. Poněkud bez povšimnutí ovšem zůstalo nové ustanovení zákoníku práce § 324a, které s účinností od 1. 1. 2024 v oblasti stavebnictvízakotvuje ručení dodavatele za mzdové nároky zaměstnanců jeho poddodavatelů. Na co si tedy dát pozor a jak danou situaci právně ošetřit?
Toto ustanovení cílí na subdodavatelské řetězce v oblasti stavebnictví. Dle záměru zákonodárce by jeho (dle našeho názoru sporným) smyslem měla být větší míra jistoty pro zaměstnance, v případě, kdy jim jejich zaměstnavatel nevyplatí řádně a včas mzdu.
Zmíněné ustanovení § 324a zákoníku práce říká následující:
„Dodavatel ručí za mzdy, platy a odměny z dohody (dále jen „mzdové nároky“) zaměstnanců poddodavatele v rozsahu, v jakém se podíleli na smluvním plnění pro dodavatele, a to až do výše minimální mzdy. Dodavatelem se pro účely tohoto zákona rozumí stavební podnikatel podle § 14 písm. d) stavebního zákona, který při provádění stavby, změně nebo údržbě dokončené stavby anebo při odstraňování stavby zajišťuje plnění prostřednictvím poddodavatele. Za poddodavatele se považuje též agentura práce, která pro provádění činností podle věty druhé k dodavateli jako uživateli dočasně přidělila své zaměstnance.“
Koho se novela týká?
Dodavatelem se pro účely zákoníku práce rozumí osoba oprávněná k provádění stavebních nebo montážních prací jako předmětu své činnosti podle živnostenského zákona, která při provádění stavby, změně nebo údržbě dokončené stavby anebo při odstraňování stavby zajišťuje plnění prostřednictvím poddodavatele, tedy v rámci tzv. subdodavatelského řetězce.
Ručitelem se potom dodavatel může stát ve dvou případech. Prvním případem je situace, kdy se je dodavatel v postavení přímého dodavatele (tzn. uzavře smlouvu s poddodavatelem, ve které si od poddodavatele objedná plnění určitých stavebních prací). Vůči zaměstnancům tohoto poddodavatele je objednávající dodavatel v postavení ručitele. Objedná-li si tento poddodavatel dalšího poddodavatele (a ten zase dalšího, atd.) původní dodavatel už za mzdy zaměstnanců těchto dalších poddodavatelů neručí.
Zadruhé, vedle tohoto přímého dodavatele, ručí vždy společně a nerozdílně ten dodavatel, který je na úplném vrcholu tohoto pomyslného řetězce, tzv. generální dodavatel, tedy osoba, která se jako první zavázala k provedení stavebních prací, ke kterým si poté objednala jednotlivé dílčí poddodavatele.
Koho novela chrání?
Novela zákoníku práce chrání zaměstnance pracující pro zaměstnavatele v pracovním poměru, zaměstnance pracující na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (DPP či DPČ) a za určitých podmínek i agenturní zaměstnance.
V čem ochrana zaměstnance spočívá?
Pokud zaměstnavatel (poddodavatel) nevyplatí svému zaměstnanci mzdu, plat nebo odměnu (dále jen „mzdové nároky“) za práci, kterou konal v rámci plnění pro dodavatele, může zaměstnanec do 3 měsíců od uplynutí období splatnosti těchto mzdových nároků písemně vyzvat ručitele (přímého dodavatele nebo generálního dodavatele) k jejich uspokojení. Ručitel je následně povinen tyto mzdové nároky uspokojit do 10 dnů od doručení výzvy. Výše mzdového nároku, za který ručitel ručí, odpovídá rozsahu prací konaných vyzývajícím zaměstnancem v rámci plnění pro ručitele, maximálně však do částky odpovídající minimální zaručené mzdě příslušné pracovní skupiny tohoto zaměstnance.
Neuspokojí-li ručitel mzdové nároky uplatňované zaměstnancem poddodavatele ve stanovené 10 denní lhůtě, hrozí mu, v souladu se zákonem o inspekci práce, pokuta až do výše 2.000.000 Kč.
Slabou útěchou může dodavateli v postavení ručitele býti, že uspokojením těchto mzdových nároků mu vzniká právo na jejich náhradu vůči poddodavateli (tedy zaměstnavateli takto uspokojeného zaměstnance).
Cílem zákonodárce zde bylo zajistit pravidelný příjem zaměstnanců ve stavebnictví pro případy, kdy se jejich zaměstnavatel dostane do finanční tísně a nebude schopen jejich mzdové nároky uspokojit.
Jak se jako dodavatel můžete chránit?
Zákon stanovuje pro dodavatele možnost se této ručitelské povinnosti vyhnout. Vyžádá-li si objednávající dodavatel od svého poddodavatele před započetím smluveného plnění potvrzení o tom, že tento poddodavatel nemá evidován nedoplatky či penále na pojistném, sociálním zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti či na veřejném zdravotním pojištění zaměstnanců a zároveň potvrzení o tom, že poddodavateli nebyla v období 12 měsíců předcházejících zahájení realizace smluvního plnění pro dodavatele pravomocně uložena pokuta vyšší než 100 000 Kč za porušení povinností vyplývajících z pracovněprávních předpisů.
První zmíněné potvrzení, tzv. potvrzení o bezdlužnosti vystaví na žádost zdravotní pojišťovny zaměstnanců poddodavatele a Česká správa sociálního zabezpečení. Potvrzení o absenci pravomocně uložené pokuty vystaví na žádost poddodavatele Státní úřad inspekce práce.
Smyslem této výjimky má podle zákonodárce být předpoklad, že plní-li daný poddodavatel své závazky z pracovněprávních vztahů, nejeví se jako pravděpodobné, že by situace, kdy poddodavatel nesplní řádně a včas mzdové nároky svých zaměstnanců, nastala.
Rizika a nedostatky zákona
Pro dodavatele vnáší tato novela do smluvních vztahů zvýšenou míru nejistoty a nepředvídatelnosti. Objednáváte-li si poddodavatele, zpravidla nezkoumáte jeho aktuální finanční situaci a to, zda plní své povinnosti v oblasti pracovního práva. Prakticky kdykoliv se tak může stát, že na Vás obrátí zaměstnanec poddodavatele s tím, že mu do 10 dnů musíte zaplatit jeho mzdové nároky. V této zákonem poskytnuté 10 denní lhůtě není prakticky reálné ověřit si pravdivost zaměstnancových tvrzení. Dodavatel tedy bude vlastně nucen „naslepo“ zaplatit mzdové nároky cizího zaměstnance.
Ano, následně sice vzniká dodavateli právo požadovat úhradu těchto nákladů po svém poddodavateli, ale z logického hlediska, pokud poddodavatel nebyl schopen uspokojit nároky svých zaměstnanců, jen těžko bude schopen uspokojit stejné nároky smluvního partnera.
Zaměstnancům potom tato změna nepřináší vlastně žádnou ochranu, neboť lze očekávat, že valná většina dodavatelů si zvolí cestu výjimky a vyžádá si od svých poddodavatelů zmiňovaná potvrzení.
Závěr a doporučení
Není zcela jasné, proč se zákonodárce v novele rozhodl zaměřit právě na zaměstnance ve stavebnictví. Z hlediska dodavatele představuje novela buď jen těžko předvídatelné riziko zvýšených výdajů, nebo podstatné zpomalení v plnění sjednaných stavebních prací. Zakotvením výjimky z ručení postrádá celá zamýšlená ochrana zaměstnance smysl. Navíc, zmiňovaná potvrzení o bezdlužnosti vůči státu a neuložené pokutě nevypovídají o skutečné finanční situaci poddodavatele. Dalo by se tak shrnout, že tento krok zákonodárce přináší více škody než užitku. Nezbývá než čekat, jaké řešení přinese praxe.
Okolnosti každého případu je však nutno posoudit individuálně, a proto ani výše uvedené závěry neplatí paušálně. V případě, že budete tuto problematiku řešit, neváhete se na nás obrátit. Tým advokátní kanceláře e přípraven Vám pomoci tuto situaci ošetřit již ve stádiu uzavírání smluv s Vašimi poddodavateli.
Mgr. Diana Nosková, právník
JUDr. Anna Frantalová, Ph.D., advokátka